Základní pojmy Knihovna Legislativa Galerie
Rychlé vyhodnocení online
Komplexní vyhodnocení

Legislativa: Základní pojmy

Působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností stanoví zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon.

Krizová situace

Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen

Kritická infrastruktura

Prvkem kritické infrastruktury je zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura (viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), určené podle průřezových a odvětvových kritérií.

Subjektem kritické infrastrukturyje provozovatel prvku kritické infrastruktury. Odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen mj. vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.

Veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to

  1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
  2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;
  3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
  4. veřejné prostranství,

zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Stav nebezpečí

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy.

Vyhlášení nouzového stavu

Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou.

Základní pojmy Knihovna Legislativa Galerie